MUDr. Karel Nešpor: Závislostí je ohrožen téměř každý

11.10.2010 13:52

 

 

MUDr. Karel NešporK našim nejznámějším odborníkům v oblasti léčby závislostí patří MUDr. Karel Nešpor, CSc. Primář bohnické psychiatrické léčebny je však také náruživým jogínem, autorem řady knih i amatérským básníkem.

Jaká byla vaše cesta k medicíně? Bylo vaše směřování k ní přímočaré nebo zasáhla náhoda?
Původně jsem chtěl studovat psychologii, protože asi jako většinu mladých lidí mě velmi zajímala lidská duše. To bylo samozřejmě dáno tím, že v době puberty se v člověku odehrává mnoho zmatků a já měl tehdy potřebu se v tom všem nějak zorientovat. Nakonec jsem se ale k lidské duši dostal oklikou, protože mě jeden tátův přítel přesvědčil, abych šel na medicínu. Dnes jsem mu za to vděčný, protože lékařské vzdělání dává dobrý základ i v oblasti duševního zdraví.

Proč jste se nakonec rozhodl věnovat právě problematice závislostí?MUDr. Karel Nešpor
Zajímala mě psychoterapie a navíc jsem měl v 70. letech neobvyklý koníček, chtěl jsem se totiž věnovat lékařskému využívání jógy a oblast návykových nemocí mi pro tento záměr připadala vhodná. Navíc to tehdy nikdo nechtěl dělat, a proto na nás nebyl vyvíjen takový politický tlak jako na atraktivnější obory.

Jak lze jógu při terapii využít?
Jóga může sehrát v terapii velice pozitivní roli. Pacienti, kteří k nám přijdou a kteří byli před tím zvyklí prosedět celé dny v hospodě, nějaký pohyb prostě potřebují. Kolektivní sporty typu kopané nebo košíkové nejsou ale moc vhodné, už proto ne, že při nich může poměrně snadno dojít ke zranění. Jóga naproti tomu v sobě spojuje prvky pohybu i relaxace, která je podstatnou složkou terapie. Kromě toho jí může na rozdíl třeba od kopané provozovat každý. Podobnou roli jako jóga ovšem mohou sehrát například i jiná vhodná cvičení.

Může při terapii pomoci i filosofie, s níž je jóga spojena? Patří k terapii i nabídka nějaké duchovní alternativy k dosavadnímu způsobu života?
Musíme si uvědomit, že pacient je ve vztahu k lékaři v asymetrické pozici, a není proto možné ani etické mu při terapii předkládat nějakou víru. Nicméně je pravda, že objeví-li v sobě pacient spirituální, duchovní rozměr života, může mu to pomoci i při uzdravování se. U nás se ovšem naučí provádět hlavně jednoduchá cvičení a relaxaci. To pak může být dobrým základem pro jakoukoli duchovní praxi, ať už křesťanskou, buddhistickou anebo nějakou jinou.

Jak velká část populace je ohrožena nějakou formou závislosti? Je potenciálně závislý každý z nás nebo jsou někteří jedinci daleko náchylnější k propadnutí závislosti než ostatní?
To, jestli závislost vznikne, je dáno interakcí rizikových a ochranných činitelů. Jejich poměr se může velmi rychle změnit v důsledku zátěžové životní události, změny prostředí atd. Z tohoto hlediska je návykovou nemocí ohrožen prakticky každý.

Jaké faktory nejčastěji způsobují závislost?
Je to právě výše zmíněná interakce rizikových a ochranných činitelů. Riziko závislosti podstatně zvyšují například duševní poruchy, poškození mozku při porodu či úrazy hlavy. Svou roli zde sehrává například i dlouhodobé bolestivé onemocnění, ale i nízké sebevědomí, nižší inteligence či genetická zátěž. Rozhodně nemůžeme opominout setkání s alkoholem, tabákem nebo drogou v mladém věku nebo rizikovou společnost.
Naopak riziko závislosti snižuje vysoká míra duševního a tělesného zdraví, dobrá schopnost vzdorovat nepříznivému vlivu okolí, vnitřní přijetí náboženských, duchovních a jiných hodnot, které jsou v rozporu s alkoholem a drogami, kvalitní přátelé. Takový člověk si spíše dokáže navodit příjemné stavy zdravým způsobem.

Jakou roli zde hraje rodina?
Velmi významnou. Vyrůstá-li člověk v rodině, v níž neplatí žádná etická pravidla, v níž rodiče nemají dostatek času na dítě, zvláště v jeho časném dětství, pak výrazně narůstá riziko ve vztahu k alkoholu a jiným drogám. Tím spíš, je-li v takové rodině zneužívání alkoholu, tabáku nebo jiných drog rodiči nebo příbuznými na denním pořádku.
Naopak v rodinném prostředí, v němž fungují jasná pra­vidla, pevné citové vazby a v němž rodiče mají dostatek času na dítě, se riziko vzniku závislosti výrazně snižuje. Ukazuje se také, že lépe jsou na tom děti v rodině, kde rodiče umí komunikovat a řešit své problémy.

S jakými formami závislosti se česká populace nejčastěji potýká?
Na prvním místě je to závislost na tabáku a alkoholu, na druhém pak závislost na jiných psychoaktivních látkách a na třetím pak patologické hráčství, i když v tomto případě se nejedná o závislost v pravém slova smyslu. Podle mezinárodní klasifikace nemocí se řadí k návykovým a impulzivním poruchám, se závislostí má ale mnoho společného.

Která z těchto závislostí je dnes nejvíce na postupu?
Jednoznačně závislost na hracích automatech. Ta po roce 1990 vyletěla strmě vzhůru. Bohužel není politická vůle s tím něco dělat. Hrací automaty by se měly zakázat nebo alespoň jejich počet omezit.

A co alkohol? Jsou Češi více závislí na alkoholu než příslušníci jiných národů?
Ano, je to dáno extrémně vysokou spotřebou alkoholu. Těch 10,2 litru 100% lihu v praxi znamená, že každý obyvatel včetně nemluvňat zde v roce 2005 vypil v průměru 163,5 litru piva, 7,8 litru destilátů a 16,8 litru vína.

Dovolím si jednu osobní otázku: vy sám jste se nikdy s žádnou závislostí potýkat nemusel?
Nekouřím a pokud jde o alkohol, tak ten nesnáším, protože se denně setkávám s jeho následky. V jednu dobu jsem to ovšem přeháněl s prací, ale snad jsem zmoudřel. Mám na tu dobu roztomilou vzpomínku. Byl jsem jednou požádán, abych napsal o workholizmu knihu. Se zájmem jsem se do toho pustil, myslel jsem si totiž, že to může workholiky zajímat a pomoci jim se své závislosti zbavit. To jsem se ale dost přepočítal. Byl to největší propadák, jaký jsem kdy napsal. Nějak mi totiž nedošlo, že workholici nemají čas ani chuť číst.

Kde vy sám čerpáte vnitřní sílu k pomoci druhým lidem?
Rád cvičím a dělá mi to dobře. Ono stačí se po práci alespoň trochu protáhnout. Nejčastěji cvičím jógu, v poslední době i čínská cvičení. Odpočinu si i při poslechu hudby a také píši verše, což je v mém věku dosti výstřední. Ale je to lepší než psát romány, z toho by mě asi bolela ruka.

Jiří Prinz

Vademecum zdraví Podzim 2007

 

 

 

Vyhledávání

Kontakt

Oddělení léčby závislostí 21 Psychiatrická léčebna Šternberk
Olomoucká 173
Šternberk 785 01
21A (muži + ženy): 585085210
21B (muži): 585085214